Dívej se dál!

Napsal /a, Přeložil /a: 

Dívej se dál!

Milá schönstattská rodino,

je měsíc říjen, měsíc mariánský, růžencový, měsíc založení schönstattského díla. Měsíc, kdy se blíží Říjnový týden a s ním i nový pohled na minulost, přítomnost i budoucnost. Kdo jsme, kam směřujeme, co se podařilo, co bylo požehnané, kam nás povede dál společně započatá cesta? Jak to řekl pater Kentenich:  „Ucho na srdci Božím, ruku na tepu doby“.

Pro mě je ucho na srdci Božím něco jako veliká blízkost, být doslova v náruči Boží. Jsme tam? Jsme tam stále? Jsme tam vůbec někdy?

Nedávno jsem málem spadla na kole při ranní jízdě ještě spící vesnicí. Jezdím tudy skoro denně, jezdím po chodníku, protože na silnici jsou retardéry. Brzy ráno tudy nikdo nechodí. Jedu a můj chodník se těsně před křižovatkou, kde je největší hustota projíždějících aut, náhle přilepí na okolní domy a má šíři jen asi 70 cm. Jak se do té úžiny řítím, levou rukou se téměř dotýkám omítky těch domů, naráz dostávám strach, že mi přední kolo smýkne do strany a já se ocitnu vedle na silnici, kde ale jezdí auta i docela rychle a v tom ranním šeru mě nejspíše nevidí. A jak dostávám strach, zpomaluji a jak zpomaluji, přední kolo se víc a víc třepotá do strany, až jsem ze strachu nedávno už musela zastavit a z kola slézt a ten úsek asi 50 metrů přejít pěšky. To mě hodně rozladilo, přemýšlela jsem o tom, že přece se pořád nebudu klepat strachem a že to musím ustát a ten krátký úsek přejet rychle. Vzpomněla jsem si, jak mi jednou říkal mladý hoch motorkář, když jsem se ho ptala, jestli na těch silných strojích, když jezdí ty ostré zatáčky třeba v Jeseníkách na Červenohorském sedle, (kdo to tam znáte, jezdí tam spousta motorkářů prostě si užít ten adrenalin v těch točkách), tak jestli když jedou, takřka leží na boku, nemají strach, že se motorka smýkne úplně a člověk spadne a motorka mu rozdrtí nohu. On mi řekl, že se člověk musí dívat daleko dopředu, kdyby se díval jen pár metrů před sebe, vnímal by ten náklon a spadl by. Tak mě toto napadlo a řekla jsem si při další jízdě na svém kole, že se taky zkusím dívat daleko před sebe. A ono to fungovalo! Jak jsem koukala daleko až na konec inkriminovaného úseku, jela jsem daleko rychleji a elegantně jsem ho zdolala.

„Dívej se dál!“

Možná toto heslo i nám může pomoci třeba i v jiných situacích než při jízdě na kole či motorce a usnadní nám bezpečnou jízdu životem.

Příběh Josefa Egyptského ve Starém zákoně je příběhem, ke kterému člověk nemůže zůstat lhostejný. Je to i můj příběh, je to nejspíše příběh každého z nás. Dýchá z něj nejsilněji svědectví jeho ryzího života. V této chvíli bych vás chtěla vyzvat tento příběh si přečíst celý. Začíná v knize Genesis, 37. kapitole. Teď ho tady hodně zkoncentruji.

Josef byl tím, čím je. Byl synem Jákoba, byl otcem milovaný, byl ušlechtilý. Bratři se na něm dopustili zločinu, chtěli ho zabít, prodali do otroctví, ocitl se nespravedlivě ve vězení, v cizí zemi, sám. Kde vzal sílu zůstat tím, kým byl? Uplynulo mnoho let, kdy se zdálo, že Hospodin mlčí a ačkoliv vidí Josefovo utrpení, nezasáhne. Přesto, Hospodin o něm věděl a byl stále s ním. Když vyšel ze žaláře a získal přízeň faraona, stal se nejvyšším správcem celé země. Příběh pokračuje tím, že jeho bratři jdou nakoupit obilí do Egypta, protože všude je neúroda a hlad. Josef své bratry hned poznává, oni jeho ne. Podrobuje je zkoušce. Pak se jim dává poznat a bratři myslí, že teď je s nimi konec, že Josef pomstí zločin, kterého se na něm dopustili. A Josef? (Genesis 45, 4): …„Já jsem váš bratr Josef, kterého jste prodali do Egypta. Avšak netrapte se teď a nevyčítejte si, že jste mě sem prodali, neboť mě před vámi vyslal Bůh pro zachování života. Aby zajistil vaše potomstvo na zemi a aby vás zachoval při životě pro veliké vysvobození. A tak jste mě sem neposlali vy, ale Bůh …“

Josef velkoryse přehlíží to, že jeho bratři ho chtěli zabít, že ho prodali do otroctví, že svému otci Jákobovi lhali, že mu způsobili mnohaleté soužení a truchlení po milovaném synu Josefovi. Josef se dívá dál. Vidí ve všem Boží plán s lidmi, i s jeho hříšnými bratry, vlastně s lháři, podvodníky, ukrutníky, zločinci. A když to přehlíží Josef, přehlíží to i Hospodin. V tom příběhu není žádný další trest pro bratry. Když Josef odpouští, odpouští i Bůh. Jako by byl Bůh závislý na lidském odpuštění. A potom Hospodin ústy jejich otce Jákoba žehná každému z nich zvlášť. I tatínek Jákob jim žehná navzdory trápení, které mu synové způsobili.

Josef byl naplněný moudrostí, dokázal rozkódovat, že to všecko, co bylo, mělo v Božím plánu spásy smysl. Díval se dál. A tak, když se zkusíme i my podívat dál, možná zahlédneme, jak velikou cenu mělo i v našem životě to, co jsme neurčovali, nemohli ovlivnit a museli přijmout, co jsme možná tenkrát neměli pod kontrolou, protože právě v těchto chvílích určoval náš život Bůh.

Tehdy se naplňuje Boží vůle, tehdy se možná zachraňuje celý národ před smrtí hladem.

Tolik času v životě prospíme, někdy mi to až bylo líto, že půlku života, kdy bych mohla žít, nedělám nic a „jen“ spím.

Ve spánku nemáme věci pod kontrolou. Kolikrát v Písmu svatém čteme, že Hospodin/anděl přišel k někomu právě tehdy, ve spánku a rozhodovaly se v té chvíli veliké věci. Anděl přišel k Josefovi ve spánku a řekl: „Josefe, Synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku, neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého… (Mt 1,20) a brzy nato hned znova anděl v noci navštívil Josefa (Mt 2,13): „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uprchni do Egypta a buď tam, dokud ti neřeknu.“

Z Božího pohledu je nejcennější čas našeho života ten, kdy věci neurčujeme, kdy je nemáme pod kontrolou.

A tak se dívejme dál, vzhlížejme do věčnosti s chvalozpěvy a díky a žasnutím nad Boží dobrotou! Tak, jak to dělala Maria. „Užasla …“ a pak dostala úkol, ano, ten největší.

Maria, naše Královno, pokorně prosíme, nes s námi tíhu dnů našeho žití, zvláště v dobách těžkých a bolestných, kdy nemáme věci pod kontrolou. Dej nám nahlížet dál, až za zatáčku, abychom ustáli i ten náklon a šťastně vyjeli až na vrchol hory života!

Alena Lavičková,
svaz rodin

Článek ve formátu pdf si můžete stáhnout zde,  soubor ve formátu pdf pro tisk článku jako brožury si můžete stáhnout zde.